Tak jsem se vyspal a jsem tady opět v plné síle. Vím že občas zaznívají slova chvály i v situacích kde se nehodí, ale tento víkend mezi ně opravdu nepatří. I když bylo již hodně díků vysloveno v planetáriu, chtěl bych ještě jednou poděkovat všem úžasným lidem které jsem měl šanci poznat. Nějvětší díky patří Naším velitelům, kteří se o nás celou dobu pilně starali. Myslím že jsem v některých lidech našel nové přátele a doufám že je opět uvidím na místě odjezdu(samozřejmě jak je mým zvykem dorazím za pět minut dvanáct). Když jsme vyrazili, já a Míla, z Chrudimi do Brna zkoušel jsem si představit jak bude nejspíše program v planetáriu vypadat. Představoval jsem si jak budeme jeden po druhém chodit před „spolek vyvolených“ a obhajovat svoje práce. Proto jsem byl mile překvapen, když se mé představy nenaplnily. I když mě zprvu překvapila hladová „blondýna“ na parkovišti a pak mě uvítal „chlápek“ v leteckém obleku, který se mi o den později zkoušel dostat do hlavy pomocí různých testíků a obrázků.. Na tyhle vzpomínky se prostě nezpomíná. Tak to je asi všechno co sem htěl říct, a jestli ne tak věřim že mě někdo jistě doplní. Tak ještě jednou DĚKUJU…




